Převážně v Brně působící Peter Graham (1952) (vlastním jménem Jaroslav Šťastný), je jeden z nejoriginálnějších českých skladatelů. Jeho hudba je posvěcená upřímným nadšením pro věčné experimentování a to v poměrně širokém prostoru. Jeho styl je těžko uchopitelný, protože každá skladba je výsledkem zaujetí pro nějaký nový problém. Najdeme u něho cageovsky nedeternimované skladby, minimalistické opusy, jakož i na povrchu celkem tradičně vyhlížející díla. Při bližším zkoumání zjistíme, že autorova vyhraněná osobnost jim propůjčuje více integrujících rysů, než by se mohlo zdát. Jedním z nich je odpor k tradiční interpretační manýře a snaha přivést interprety k tvořivé a nekonvenční interpretaci, která pak dodává i zdánlivě jednoduchým partiturám typicky "grahamovský" zvuk. I díla, kde převládá diatonický svět a motorický rytmus dávají tušit více estetického napojení na rockovou hudbu a např. americký minimalismus, než na cokoli z evropské tradice.skladby, minimalistické opusy, jakož i na povrchu celkem tradičně vyhlížející díla. Při bližším zkoumání zjistíme, že autorova vyhraněná osobnost jim propůjčuje více integrujících rysů, než by se mohlo zdát. Jedním z nich je odpor k tradiční interpretační manýře a snaha přivést interprety k tvořivé a nekonvenční interpretaci, která pak dodává i zdánlivě jednoduchým partiturám typicky "grahamovský" zvuk. I díla, kde převládá diatonický svět a motorický rytmus dávají tušit více estetického napojení na rockovou hudbu a např. americký minimalismus, než na cokoli z evropské tradice.