Po vystudování brněnské konzervatoře absolvoval na JAMU studium skladby u Theodora Schaefera a postgraduální kurs experimentální hudby. Od roku 1964 vyučoval na brněnské konzervatoři skladbu a hudební teorii. Později se přestěhoval do Prahy (1986) a začal vyučovat kompozici na Pražské konzervatoři (do nedávna). V jeho skladatelském díle převládají komorní instrumentální skladby, mezi nimi 8 smyčcových kvartetů, sonáty a jiné skladby pro klavír, skladby pro smyčcové i dechové nástroje a pro různá komorní seskupení (na př. Morgensternovká suita pro dechové kvinteto, Hudba z javoru pro čtyři fagoty), ale najdeme tu také čtyři symfonie a dvě symfonietty, řadu koncertantních a také komorních vokálních skladeb. V této tvorbě, charakteristické prolínáním chromatických, modálních, polymodálních, tonálních a polytonálních principů pokračuje Bohuslav Řehoř až dosud, mimo jiné skladbami Kasace pro žesťový soubor, Dueto pro nižší ženský a mužský hlas, které bylo uvedeno mj. již na festivalu hudby nových směrů Třídení 2005 či skladbou Vábení pro cimbál a smyčce, uvedenou na koncertě v Brně Daliborem Štruncem a Filharmonií Brno za řízení Petra Altrichtera.