Pocházel z rodiny s velkou hudební tradicí - jeho otec, hudební skladatel Klement Slavický, byl žákem J. Suka, K. B. Jiráka a V. Talicha. Oba jeho dědečkové - Janáčkův žák Klement Slavický st. a Dvořákův žák Kamil Voborský - byli rovněž skladateli a působili jako ředitelé kůru a učitelé hudby. Vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě v Praze (1965-70, PhDr. 1972), skladbu na Janáčkově akademii múzických umění v Brně u Jana Kapra (1968-73) a postgraduálně hudební teorii na pražské AMU (1970-72, Karel Janeček, Karel Risinger). Působil jako režisér a poté vedoucí hudební režisér vážné hudby v gramofonové firmě Supraphon (1973-81), jako rozhlasový dramaturg EAH (1981-82), od začátku osmdesátých let pak jako skladatel, režisér a publicista ve svobodném povolání. Od roku 1990 vyučoval na pražských vysokých školách (FFUK, FAMU), od roku 1994 byl učitelem skladby na hudební fakultě AMU (doc.1997, prof. 2001).

Jeho skladby byly provedeny mnoha domácími (Česká filharmonie s V. Neumannem, J. Bělohlávkem a S. Baudem, Orchestr FOK s M. Tabachnikem, V. Válkem a T. Hanusem, PKO, St. Filharmonie Brno a většina ostatních s dirigenty V. Smetáčkem, P. Vronským, S. Macurou, J. F. Manzonem, A. Hauserem, J. Hrůšou ad.) i zahraničními orchestry (Solistes Européens Luxembourg, Camerata Zürich, Philharmonisches Orchester Erfurt, RTV Ljubljana, SOČR Bratislava, Košická filharmonie aj.). Komorní skladby provedly soubory BBC Singers, Brodsky Quartet, Stamicovo, Doležalovo, Mirringovo, Sukovo, Kroftovo, Kynclovo, Wallingerovo a Eberlovo kvarteto, Musica lirica, Duo Boemi di Praga, Pražské klavírní trio, Synchronia St. Louis, Trio à clavier Namur, Pražští madrigalisté, Collegium musicum pragense, Musica da camera Praga, Gruppe Konfrontation Halle, Les Ateliers nouveaux Tours, The Umbrella Collection Cardiff, Trio Deslogéres Paris, Trio za savremenna muzyka Sofia, Prague Percussion Ensemble, Pražské dechové kvinteto, České žesťové kvinteto, Musici moravienses, Mondschein/MoEns, Musica danubiana, audiovizuální skupina Via lucis, soubory bicích nástrojů řady univerzit v USA a mnohé další. Ze sólistů uveďme alespoň S. Landale, J. Hora, W. Jakob, L. Antonini, I. Klánský, P. Toperczer, B. Krajný, Ch. Taylor, Ch. Elsas, D. Appleton, I. Buffa, A.L.Barber, J. Tomášek, J. Opšitoš, K. Špelina, B. Rinne, M. Jerie, C. Levine, G. Ittzés, J. Mihule, L. Cherney, B. Šulcová, H, Janečková, Ch. Nakata, M. Zelenka.

Mnoho Slavického skladeb zaznělo na festivalech a často bylo vytvořeno přímo na objednávku, ať už od představitelů hudebních festivalů či interpretů (Berliner Festwochen - Porta coeli, Mezinárodní hornová soutěž Pražského jara - Tre pezzi, Mozarts Europäische Reise Salzburg, - La voce soave II, Synthèse Bourges - Adventus a Contrapunctus I, Biennale Zagreb, Gulbenkian Festival Lisboa, Studna života pro Städtische Bühnen Erfurt, Synergie pro Camerata Zürich, Veni Sancte Spiritus pro Composers Ensemble London, Sblížení II pro londýnské duo S. Stanzeleit-J.Jacobson, Ich dien pro galakoncert SEL k 75. narozeninám lucemburského velkovévody Jeana, Dvě kapitoly z Apokalypsy ke 100. výročí založení ČF). V roce 2008 měla premiéru skladba pro komorní orchestr Family of Man (provedli Solistes Européens Luxemburg, 29. 5. na festivalu v Echternachu a 30. 5. v sále Hessenského rozhlasu ve Frankfurtu n. M.). Skladbu Ad fontes provedla na svých abonentních koncertech Camerata Zürich (dir. Marc Kissóczy, 28./29. 9. 2008, Tonhalle, Zürich)

Řada skladeb získala ocenění ve skladatelských soutěžích tuzemských (4 vítězství v soutěži mladých skladatelů \"Generace\" Ostrava v letech 1978-81, 2. cena v soutěži MK ČSR 1980) i mezinárodních (1976 a 1979 1. cena a 1978 čestné uznání v soutěži mladých skladatelů o cenu Carl Maria von Webera v Drážďanech, 1985 cena města Brasília. Porta coeli získala Cenu české hudební kritiky za nejlepší skladbu provedenou v roce 1992, Dvě kapitoly z Apokalypsy se umístily na 3. místě v roce 1995).

Kromě vyučování na FFUK, HAMU a FAMU Milan Slavický přednášel i na Prague Mozart Academy v Dobříši (1993/4), byl Artist-In-Residence na Northeastern University v Bostonu, Mass. (1989) a absolvoval četné přednášky a workshopy ve Vídni, Luzernu, Lipsku, Bochumu, Londýně (Royal Holloway, SSCES University of London, Dvořák Society), v Cardiffu (Welsh College of Music and Drama), St. Louis (Washington University) a na univerzitách v Paříži (Sorbonne), Varšavě a v dalších zemích, přednášel rovněž pro zahraniční studenty v Praze. V letech 2001-08 byl hostujícím profesorem New York University v Praze (hudba 20. století, skladba). Referoval na kongresech a konferencích v Praze, Paříži, Lyonu, Londýně, Barceloně, Drážďanech, Vídni aj., publikoval dvě knihy, řadu studií ve sbornících a časopisech, článků, recenzí a je autorem mnoha desítek rozhlasových pořadů (Gramoolymp, Musica sacra ad.).

Jako hudební režisér natočil přes 550 LP, CD a videopořadů pro Supraphon, Panton, Opus, DGG, EMI, CBS, Sony Classic, Denon, Orfeo, Cadenza, Bayer Records, Bayerisches Fernsehen, Bohemia Video Art, Koch International, SEL Luxembourg, Crystal Records a mnoho dalších firem. Jeho nahrávky získaly řadu mezinárodních gramofonových cen (Grammy, Grand Prix de l´Académie Charles Cros, Prix Caecilia aj.).

Od roku 1990 zastával řadu veřejných funkcí - spoluzakládal Evropský kulturní klub, byl členem výboru Pražského jara, ČHF, České společnosti pro EAH, výboru hudebního odboru Umělecké besedy, Ateliéru ´90. V letech 1992-95 působil v ČF jako dramaturg, zástupce ředitele a místopředseda správní rady. Zasedal v porotách - dirigentská soutěž MK ČR (1989), mezinárodní klavírní soutěž „Vianna da Motta\" (Macau, 1997), hobojová soutěž PJ (předseda, 1991), rozhlasová soutěž Concertino Praga 1993, skladatelské soutěže Národního divadla v Praze a Pražské komorní filharmonie (2000), soutěž Musica nova (2000-07).

V jeho tvorbě převažují skladby instrumentální. Po počátečním intenzívním hledání svého vlastního stylu, od počátku sedmdesátých let začal důsledně uplatňovat metodu intervalového výběru spolu se sekvencovitě gradovaným využitím tematického materiálu. Jeho díla jsou často zřetelně strukturovaná, posluchačsky přístupná a dokáže jimi docílit výrazného emocionálního napětí.