Raichl Miroslav

  • Miroslav Raichl
Rok narození - Úmrtí:
1930 - 1998 †
Další informace:
přejít na prezentaci

Životopis

Narodil se v Náchodě dne 2. ledna 1930 v rodině profesora obchodní akademie Kamila Raichla a Blaženy Raichlové, rozené Šebestové. Dětství strávil vrodinném domě č.p. 777 v tehdejší Zahradní ulici, která dnes nese jméno ulice Běly Raichlové.

Jako dítě během druhé světové války prodělal těžký případ mozkové obrny a přežil jen díky obrovské odvaze souseda, který tajně v noci na motocyklu přivezl z Hradce Králové vakcínu. Ta byla Miřánkovi podána v enormní dávce až po několikadenním komatu a jeho následné zotavení bez významnějších následků bylo považováno za zázrak. Maturoval v roce 1948 na gymnásiu v Náchodě a byl přijat ke studiu češtiny a dějepisu na Filosofické Fakultě UK. Odtamtud však po prvním semestru přestoupil na konzervatoř.

V letech 1949-53 vystudoval skladbu u Pavla Bořkovce na Akademii múzických umění v Praze, kde byl v následujících třech letech aspirantem u Václava Dobiáše. Během studia pracoval jako sbormistr pěvecké sekce Vysokoškolského souboru Zdeňka Nejedlého předchůdce dnešního Gaudeamus. Po studiích pracoval krátce v Českém hudebním fondu, od roku 1958 do roku 1962 byl tvůrčím tajemníkem skladatelské sekce Svazu československých skladatelů, v letech 1965-70 učil na konzervatoři v Praze. V roce 1967 se stal externím pracovníkem ÚV KSČ a následně připravoval kulturní agendu i pro anulovaný Vysočanský sjezd. Po celá sedmdesátá léta se jeho hudba nesměla hrát a jeho jméno objevit na plakátech. V roce 1980 se mu po značném úsilí podařilo získat částečný úvazek na konzervatoři v Pardubicích, kde potom učil po celý zbytek života.

Prvým velkým skladatelským úspěchem Miroslava Raichla bylo zaznění jeho 2. symfonie na Přehlídce nové symfonické tvorby v Praze v roce 1961 a její zařazení do reprezentativní gramofonové edice "Musica nova bohemica et slovaca". Mezi nimi jsou i dvě symfonietty pro komorní orchestr, které na menší ploše a s menším aparátem přinášejí v koncentrovanější podobě hudební sdělení obdobná obsahu rozměrnější 2. symfonie. V "Pěti tanečních fantaziích" je užito melodických a rytmických prvků moderní taneční hudby. Symfonická suita pro děti "Odpoledne v ZOO" napovídá Raichlův zájem o svět dětí. Jim věnoval mnoho sborových i nástrojových skladeb, které jsou mnohdy přes technickou nenáročnost vhodné i ke koncertnímu užití.

Na poli operním po mladistvě romantické prvotině "Fuente Ovejuna" následovaly dvě aktovky na libreto satirika Jiřího R. Picka, na jehož texty vznikla i řada sborových skladeb. Sklon k humorné poloze je u Raichla spojen též s verši Václava Fischera a Ericha Sojky, ale objevuje se i ve skladbách bez textu. Melodické nadání vedlo Miroslava Raichla od počátku k vokální tvorbě, která je u něj nejpočetnější a nejvíce oceňovanou. Po raných písních pro sborový zpěv následoval úspěch cyklu ženských sborů "Verše psané na vodu" podle staré japonské poezie a dlouhá řada ocenění z Jirkovské a Jihlavské soutěže a také zahraniční úspěchy, mezi nimi v roce 1973 l. cena z Tours za cyklus ženských sborů "C'est mon coeur, qui bát" a v následujícím roce l. cena ze soutěže OIRTv Budapešti za "Tři pohádky" pro dětský sbor. Velké oblibě se těší rovněž početné sborové úpravy lidových písní.

V roce 1996 byla jeho píseň Tancuj, tancuj povinnou soutěžní písní dětských sborů na Festivalu Internacional de Musica de Cantonigros ve Španělsku. 

21. ledna 1956 si vzal studentku Právnické fakulty UK Vlastu Šabachovou, se kterou žili u svého strýce Karla Šebesty v ulici Na Zámecké v Nuslích. V roce 1959 se však rozvedli, ale o dva roky později se opět vzali. Jejich novým bydlištěm se stala novostavba ve Vršovicích na Čechově náměstí č.p. 1349.

12. srpna 1963 se narodil syn Jan a 17. dubna 1966 pak syn Jiří. 
Na jaře roku 1981 se opět rozvedl a vzal si zpěvačku Svatavu Šubrtovou, se kterou žil nejprve v Pardubicích a posléze na chalupě číslo 49 v Nemojově u Dvora Králové a se svojí rodinou se prakticky nestýkal.

V roce 1988 založil hudební těleso původně zvané Konzervička, které potom vedl pod názvem ReBelcanto 

Zemřel v nemocnici ve Dvoře Králové 11. ledna 1998.