1977 - 1980 - studium skladby na Pražské konzervatoři (u Jindřicha Felda)
1980 - 1985 - studium skladby na HAMU v Praze (u Jiřího Pauera)
1986 - 1989 - stipendista Českého hudebního fondu (u Svatopluka Havelky)
1991 - 1993 - vyučoval hudební teorii na Pražské konzervatoři
1993/1994 - přednášel na konzervatoři v Tour (Francie)
1995 - 2011 skladatelem ve svobodném povolání
2011 - dne 8. června jmenován do funkce ředitele orchestru Brněnské filharmonie
2012 - dne 29. října na tuto funkci rezignoval z rodinných důvodů

Zbyněk Matějů patří k nejhranějším skladatelům své generace. Prosadil se zejména svou baletní, scénickou a filmovou hudbou, za níž dostal mnoho domácích i mezinárodních ocenění. Jeho tvůrčí záběr je neobvykle široký, interprety velmi vyhledávané jsou i jeho četné komorní skladby, které mají často mimohudební, moderně poetickou inspiraci. Jeho převažující zájem o hudební divadlo se projevuje velmi úspěšnou a trvalou spoluprací s předními choreografy, režiséry, libretisty, filmovými a televizními scénáristy. Určitým přelomovým bodem bylo v jeho skladatelské dráze vítězství v mezinárodní skladatelské soutěži baletních hudeb 'Donauballett' (1994), což pro autora znamenalo prestižní zakázku světoznámého tanečního festivalu v Nizozemí (Holland Dance Festival) a spolupráci s choreografem Martinem Mullerem (balet Tajný život, Nederlands Dans Theater). V témže roce (1994) se mu podařilo vyhrát cenu Českého rozhlasu Prix Radio Bohemia (hudba k "Minikomediím" Pierra-Henri Camiho). V roce 1997 vytvořil na objednávku operního festivalu v Bayreuthu volnou adaptaci barokní opery Ezio J. A. Hasseho, která byla poté provedena u příležitosti 250. výročí otevření Markgräfliches Opernhaus. Úspěch jeho celovečerního komorního baletu Komboloi mu přinesl další objednávky na celovečerní balety od renomovaných souborů (Čaroděj z Oz, IBBUR aneb Pražské mystérium, Zahrada, Kevel).  Zbyněk Matějů žije se svou ženou, harfenistkou Barborou Váchalovou  (mají spolu tři děti). Své ženě věnoval několik komorních skladeb.