Skladatelka Ivana Loudová se začala v 6 letech učit hrát na klavír u své matky, první skladby napsala ve 13 letech. Po maturitě na gymnaziu v Novém Bydžově (1958) absolvovala studium skladby na Pražské konzervatoři u Miloslava Kabeláče (1961) a na HAMU u Emila Hlobila (1966). Pokračovala v postgraduálním studium na HAMU (ukončila v roce 1972 pod vedením M. Kabeláče) a v Paříži, kde studovala u Oliviera Messiaena a André Joliveta. Od roku 1972 se věnovala skladatelské činnosti ve svobodném povolání. Získala řadu cen v domácích i zahraničních skladatelských soutěžích (Jihlava, Jirkov, Olomouc, Praha, Mannheim, Arezzo, Moskva, Verona, Pittsburgh aj.) včetně Heidelbergské umělecké ceny za rok 1993. Vedla skladatelské kurzy v USA, v Německu a v Rakousku. Od roku 1992 působí jako vysokoškolský pedagog (1992-94 odb. asistentka, 1994 docentka v oboru skladba a hudební teorie, 2006 jmenována profesorkou skladby). Pedagogická a přednášková aktivita Ivany Loudové zahrnuje řadu přednášek a přehrávek pro Hudební mládež, posluchače konzervatoře a AMU v letech 1972 až 1992, dále se zúčastnila mnoha mezinárodních seminářů, konferencí a skladatelských kurzů u nás i v zahraničí. Ivana Loudová je též často zvána k účasti v mezinárodních soutěžních porotách (Evropský hudební festival mládeže v belgickém Neerpeltu, Mezinárodní skladatelská soutěž mladých skladatelů Bratislava aj.).

Ivana Loudová je autorkou početného a významného skladatelského díla, které spojuje osobitý tvůrčí projev s vnitřně jednotným hudebním myšlením a jehož konstantním základem je moderně pojatá modalita (podobně jako tomu bylo u jejích dvou skladatelských vzorů a učitelů, Miloslava Kabeláče a Oliviera Messiaena). Ivana Loudová je v české hudební kultuře jednou z mála uznávaných žen-skladatelek, které se úspěšně prosadily v kompozičním i pedagogickém oboru. Mnohé z jejích skladeb byly vydány tiskem jak v zahraničí (Edition Peters, G. Schirmer, Inc., BIM Editions, Editio Bärenreiter, Schott Music International ad.), tak u domácích nakladateltví (ČHF, Panton, Editio Supraphon, Editio Bärenreiter Praha).

V podání významných interpretů byla značná část  jejího díla nahrána u nás i v zahraničí. Panton vydal v roce 1998 její profilové CD v ediční řadě Protokol XX s průřezem její tvorbou orchestrální i komorní. CD obsahuje skladatelčina reprezentativní díla jako Rhapsody in Black, Gnómai, Nocturno pro violu a smyčce, Spleen. Hommage à Charles Baudelaire pro orchestr, Smyčcový kvartet č. 2, Koncert pro bicí, varhany a orchestr dechových nástrojů. Nedávno vyšlo CD se soubornými nahrávkami jejích skladeb pro sólové nástroje a instrumentální dua (Music for One, Music for Two, P 2009). Dvě její komorní kompozice byly povinnými skladbami na Mezinárodní interpretační soutěži festivalu Pražské jaro - Sonata angelica pro trombón a klavír (1999) a Canto solitario pro housle sólo (2003). Premiéry jejích skladeb se často konají v zahraničí, např. Ad caelestem harmoniam na festivalu ve Fiuggi (1998), Smyčcový kvartet č. 3 „Renaissance\"  v roce 2002 v arabském Muscatu (Sultanát Omán), písňový cyklus Lunovis na festivalu v Salcburku (podzim 2005), na festivalu Pražské jaro např. Mudrosloví (2004), Sinfonia numerica (2006). Několik jejích sborových kompozic má v repertoáru dívčí sbor Permoník.