Český skladatel, hudební teoretik, pedagog a hudební organizátor. Narodil se v rodině valašského chalupníka a hudebníka. Jeho matka ho jako znamenitá zpěvačka uvedla do světa lidové písně. Jako chlapec hrál spolu se svými bratry v otcově kapele při lidových muzikách a v kostele. Za studií na učitelském ústavu v Kroměříži (1908-12) začal komponovat. Krátce byl učitelem v Bílovicích u Uherského Hradiště (1912-14). Na podzim 1914 byl přijat do mistrovské kompoziční třídy V. Nováka na Pražské konzervatoři. V roce 1915 musel nastoupit vojenskou službu, kterou strávil ve vídeňské Hudebně historické centrále vojenské tiskové služby. Po válce zůstal ve Vídni, živil se jako korektor hudebního vydavatelství Universal-Edition, od ledna 1918 studoval ve Vídni u Franze Schrekera, nejprve soukromě, pak na tamější Hudební a výtvarné akademii. V září 1920 odešel na krátký čas studovat na Vysokou hudební školu do Berlína, v září 1923 se vrátil do Prahy, aby začal učit na konzervatoři, kde prosadil otevření třídy čtvrttónové a šestinotónové kompozice (1925). Nejprve zde byl zaměstnán jako lektor, od roku 1936 jako řádný profesor oddělení pro čtvrttónovou a šestinotónovou hudbu. Podle jeho návrhů byly postaveny speciální čtvrttónové a šestinotónové nástroje (např. proslulý čtvrttónový klavír). Ve 20. a 30.letech byly jeho skladby hojně provozovány na mezinárodních festivalech soudobé hudby (Salzburg 1923, Praha 1924 a 1925, Siena 1928 atd.). Ve své třídě vychoval řadu žáků, kteří se později významně zapsali do dějin české hudby (bratr Karel Hába, R.Kubín, V.Dobiáš, K.Reiner, M.Ponc, Jihoslované S.Osterc, M. Ristič , K. Iliev ad.). Byl členem několika domácích i mezinárodních hudebních spolků a sdružení (Přítomnost, Mezinárodní společnost pro soudobu hudbu). Po válce se stal profesorem skladby na AMU (1946-48) a současně byl ředitelem Divadla 5. května (1945-48). Po komunistickém převratu 1948 byla jeho kompoziční třída zrušena (1951).