Fried Alexej

  • Fried
Rok narození - Úmrtí:
1922 - 2011 †
Další informace:
přejít na prezentaci

Životopis

1932 - 40 studoval reálné gymnázium v Brně

1942 - 44 působil jako hudebník z povolání
1944 - 45 vězněm v koncentračním táboře
1945 založil a vedl zábavní orchestr v Brně
1945 - 47 studoval na Brněnské konzervatoři (klavír - Anna Skalická, skladba - Theodor Schäffer)
1947 - 48 na Pražské konzervatoři studoval skladbu u Emila Hlobila
1948 - 53 Hudební fakulta AMU, skladbu u Pavla Bořkovce
1949 - 50 stál v čele Lidového souboru Pražské konzervatoře
1950 - 51 vedl Orchestr Jaroslava Ježka
1951 - 53 vedl Velký estrádní soubor Právnické fakulty UK
1953 - 55 působil v Československém rozhlase (jako vedoucí Velkého tanečního orchestru Alexeje Frieda a jako hudební redaktor)
1955 - 2011 byl skladatelem ve svobodném povolání
1961 - 63 tvůrčím tajemníkem SČS
1954 - 68 umělecký ředitel Mezinárodního jazzového festivalu v Praze
1964 - 67 umělecký ředitel Armádního uměleckého souboru

Alexej Fried byl příkladem všestranného hudebníka, jehož aktivity obsáhly stejnou měrou jak hudbu uměleckou, tak jazzovou a okrajově i lehčí hudební žánry. V prvém tvůrčím období zaujal především jako vynikající aranžér: Jeho aranžmá standardu Alexander's Ragtime Band Irvinga Berlina pro big band Alex' Boys nebo skladby Duka Ellingtona Caravan (vypracované původně pro orchestr Ladislava Habarta a označené za nehratelné - později tuto úpravu hrál s velkým úspěchem Orchestr Karla Vlacha) vysoce překračovala běžný domácí průměr a upoutala jazzové odborníky v zahraničí. Fried zpočátku psal i běžné populární písně (Kolem nás rozkvétá máj, Pražské blues, Moje kakaové baby), filmovou a scénickou hudbu, muzikály (Legenda o ďáblu, původně rozhlasová komedie, později muzikál s názvem Ďábel prošel městem, Slavnost v Harlemu, Divoká řeka, Karneval v San Catarině) i umělecky náročnější jazzové kompozice (mj. Dialog pro dva altsaxofony a big band, Jazzový koncert pro klarinet a big band, Moravská svatba, Slunovrat, Koncert pro big band) a skladby na pomezí obou oblastí, tzv. Třetí proud (Trojkoncert pro flétnu, klarinet, lesní roh a orchestr, Kvintet pro Barok Jazz Kvintet); ve sféře hudby vážné vytvořil řadu skladeb koncertantních (Gotický koncert pro komorní orchestr, Guernica - kvintet pro sopránsaxofon a smyčcové kvarteto, Trojkoncertino pro hoboj, klarinet, fagot, smyčce a bicí nástroje ad.) a komorních (Tympanon, Panem et circenses aj.).

Friedovy snahy o stylovou syntézu patřily - podobně jako skladby jiného brněnského tvůrce, Pavla Blatného - do skupiny děl tzv. třetího proudu (vedle již uvedených zejména Sidonie, Akt). Četné Friedovy skladby byly hrány v zahraničí na jazzových festivalech (skladbu Sidonie provedl a na gramofonovou desku firmy BASF nahrál známý jazzový trumpetista Don Ellis) a v běžném koncertním provozu (USA, Německo, Švýcarsko, Španělsko, Finsko ad.), nahrávány na gramofonové desky, vydávány tiskem a recenzovány ve specializovaných odborných časopisech (Downbeat, Gramophone); doma je hrál především orchestr Gustava Broma, ale pravidelně zaznívaly i v programech symfonických těles (zejména Trojkoncert pro flétnu, klarinet a lesní roh a orchestr a oba Koncerty pro klarinet a symfonický orchestr). Alexej Fried byl také několikrát hostem Severoněmeckého rozhlasu v Hamburku a Hannoveru, kde osobně nahrál většinu svých skladeb, jak pro big band, tak pro symfonický orchestr (např. Akt, Sidonie, Panem et circenses, Trojkoncert ad.)

 

Ocenění (výběr)

1975 2. cena v Celostátní soutěži komorní tvorby v Piešt'anech (Sonatina drammatica)
1979 3. cena v Celostátní soutěži komorní tvorby v Piešt'anech (Moravské trio)
1981 cena SČSKU (2. koncert pro klarinet a symfonický orchestr)
1985 cena SČSKU (Tympanon)
2002 udělil Český rozhlas Brno Alexeji Friedovi Cenu Gustava Broma za mimořádný vklad k vývoji a úrovni českého jazzu.