Zámečník Evžen

Rok narození - Úmrtí:
1939 - 2018 †
Další informace:
přejít na prezentaci

Životopis

Skladatel, houslista a dirigent Evžen Zámečník pochází z rodiny lidového hudebníka, po maturitě studoval na brněnské konzervatoři (1956-61) housle u Josefa Holuba a Aloise Melezinka a od 3. ročníku skladbu u Zdeňka Blažka. Po ukončení povinné vojenské služby, kterou vykonával v Armádním uměleckém souboru v Praze (1961-63) byl angažován jako houslista ve zpěvoherním orchestru tehdejšího Státního divadla (nyní Národní divadlo) v Brně (1963-64), odkud přešel do orchestru opery téhož divadla (1964-71) a poté do tehdejší Státní filharmonie Brno - nyní Filharmonie Brno (1971-81). Ve studiu skladby pokračoval na JAMU (1963-68) u Jana Kapra. Absolvoval trvale úspěšnou jednoaktovou buffo operou Fraška o kádi. Dále ještě studoval skladbu při stipendijním pobytu na Státní hudební vysoké škole v Mnichově u Güntera Bialase (1968-70) a na AMU absolvoval externí aspiranturu u Jiřího Dvořáčka (1974-79). V roce 1982 založil Evžen Zámečník soubor Brno Brass Band (10 žesťových nástrojů a bicí), jehož je uměleckým vedoucím a dirigentem. Pro něj vybírá a upravuje již existující skladby a komponuje nové. V letech 1994-2002 byl ředitelem brněnské konzervatoře a dirigentem jejího studentského dechového orchestru.

Zámečníkův kompoziční styl byl zprvu blízký neoklasicismu, později se obohacoval o soudobé skladebné techniky. Převažuje v něm vždy tendence k bezprostřednímu výrazu hudební řeči a zjevná radost z melodické invence a vůbec muzicírování. Jeho profese houslisty ho vedla k vytvoření velkého počtu skladeb pro sólové smyčcové nástroje, mezi nimiž je kupříkladu unikátní sbírka 12 etud pro sólové housle, napomáhající ke zvládnutí technických nároků soudobé hudby. Početné jsou též skladby pro soubory smyčcových nástrojů. Mezi zvlášť úspěšné skladby tohoto okruhu patří Musica giocosa pro smyčcový orchestr a Koncert pro housle a orchestr. Od počátku 70. let začala vznikat dlouhá řada skladeb pro dechový orchestr, převážně velkého obsazení. Některé jsou kombinovány se sólovými nástroji, jiné s vokální složkou. Řada jich je tematicky spjata s jeho rodným krajem.

Jedinečné jsou Zámečníkovy skladby pro Brno Brass Band, první soubor toho druhu v České republice. Vyznačují se optimistickým, mnohdy i humorným laděním. Humor má dále významné místo zejména v Zámečníkově operní tvorbě, počínaje Fraškou o kádi, která se dočkala již mnoha inscenací, byla uvedena v rámci Mezinárodního hudebního festivalu v Brně 1970, v rámci oslav 250. výročí české opery v Jaroměřicích nad Rokytnou 1980, byla nahrána na gramofonovou desku Panton (1983) a uvedena v Československé televizi. Dětská opera Ferda Mravenec dosáhla od své premiéry za dva roky 90 repríz a v roce 1979 získala cenu Svazu českých skladatelů a koncertních umělců. Další dětská opera Brouk Pytlík byla napsána na objednávku Národního divadla v Praze a byla uvedena roku 1988 na scéně tehdejšího Smetanova divadla (nyní Státní opera). Řadu hudebně dramatických děl Evžena Zámečníka prozatím uzavírá muzikál Rychlé šípy podle knih Jaroslava Foglara, jehož premiéra se uskutečnila v rámci Pražského jara 2000. Zámečník věnoval některá svá díla památce velkých umělců: Elegie na smrt André Bretona pro 11 smyčcových nástrojů (1969), In memoriam Igor Stravinskij pro velký orchestr (1971), Meditace (Památce Jiřího Trávníčka) pro smyčcové kvarteto (1974), Musica per Pablo Casals pro violoncello sólo (1975), Duo pro housle a violoncello In memoriam Dmitrij Šostakovič (1975) i Dětská symfonie Hommage a Joseph Haydn (1996), evokující stejnojmennou skladbu Leopolda Mozarta, často připisovanou J. Haydnovi.

Řada Zámečníkových skladeb byla objednána jako povinné soutěžní skladby (např. Moto perpetuo pro housle a klavír pro 49. ročník Mezinárodní hudební soutěže Pražského jara v roce 1997). Smyčcový kvartet č. 2 a Suita pro dechové kvinteto byly oceněny ve skladatelské soutěži o cenu města Piešťan, ženský sbor Beskydy v celostátní soutěži sborové tvorby v Jihlavě. Ze skladeb pro dechový orchestr kupříkladu skladba U Harabiša zazněla v Lucembursku při kongresu CISM 1985 a téhož roku byla ve švýcarském Usteru provedena Moravská rapsódie, komponovaná na objednávku tamnějšího festivalu, skladba Allegro brillante zíkala roku 1998 1. cenu v soutěži AHUV, Pochod FIJO Cheb roku 2002 1. cenu v soutěži festivalu dechových orchestrů mladých FIJO, Kapelnická polka 1. cenu v soutěži Pravečkův Lanškroun 2006 atd.

Projevem uznání Zámečníkově nové symfonické tvorbě bylo provedení jeho symfonického obrazu Babí hura v dubnu 2005 na festivalu Pražské premiéry a provedení skladby Concerto giocoso v lednu 2006 Českou filharmonií jako první ze skladeb, objednaných k oslavám 110. výročí jejího vzniku.