Jaromír Weinberger byl synem židovského obchodníka v Praze, na Král.Vinohradech, Karla Weinbergra a Růženy, roz. Fantlové. Navštěvoval reálné gymnazium na Vinohradech a jako hudebně velmi nadané dítě byl žákemJaroslava Křičky a Rudolfa Karla. Na pražské konzervatoři absolvoval 1910-13 mistrovský kompoziční kurs u Vítězslava Nováka a 1910-15 klavírní hru u Karla Hoffmeistera. V roce  1916 studoval krátce u Maxe Regera v Lipsku. Toto krátké studium mělo velký vliv zejména na Weinbergerovo kompoziční vyzrání a další tvůrčí orientaci. Silný impuls získal spoluprací s tehdejším režisérem Divadla na Vinohradech, K. Hilarem. Po vzniku Čs. republiky 1918 se snažil uplatnit ve vlasti, ale dostal příležitost jen ke kompozicím hudby k činohrám. Proto 1922 odjel do USA, kde ve školním roce 1922-3 vedl teoretické oddělení hudební konzervatoře v Ithace a vyučoval kompozici. 1923 se vrátil domů, přijal místo dramaturga ve Slovenském národním divadle v Bratislavě. Pod vedením tak silného šéfa opery jako byl O. Nedbal však neshledal perspektivy svého divadelního počínání příliš zářivé, takže Bratislavu
opustil a usadil se v Chebu jako ředitel tamní hudební školy. Po úspěchu své opery Švanda dudák se přestěhoval do Modřan u Prahy, kde žil jako svobodný umělec. Zde se také 1931 oženil s Janou Lembergrovou. V roce 1932 se přestěhoval do Badenu u Vídně a pak žil nějaký čas v Paříži. Z obav před rasistickou perzekucí opustil definitivně Evropu a usadil se ve Spojených státech, nejdříve v New Yorku a od 1949 na Floridě, v městě St.Petersburgu, kde žil až do své smrti.

Hudební (notová) pozůstalost JW je uložena v Muzeu české hudby, Praha 1, Karmelitská 2 - Malá Strana.